Virtuální elektrárny mají potenciál přispět k levnějšímu způsobu posílení stability elektrorozvodných sítí. Mohou být realizovány tak rychle, jak energetické společnosti budou otevřeny spolupráci a zákazníci učiní rozhodnutí stát se aktivní součástí tohoto chytrého energetického systému.
Klasické elektrárny, tak jak je známe, umí v podstatě jen vyrábět a dodávat energii. Přečerpávací vodní elektrárny pomáhají v době mimo špičku využít levnější energii k načerpání vody, kterou pak v době špičky může pustit přes turbínu a vyrábět elektřinu. Bateriová úložiště, která se používají v energetice, jsou velké akumulátory umístěné na konkrétním místě, kam lze v době mimo špičku ukládat energii a dodávat ji zpět v době špičky do sítě. Virtuální elektrárna (VPP – Virtual Power Plant) využívá distribuovaných zdrojů energie (DER – Distributed Energy Resources) umístěných na více místech k agregaci energie, a to dle potřeby formou zamezení spotřeby energie nebo ukládání energie s cílem využít ji později.
Jaký potenciál mají VPP v Česku?
První virtuální elektrárny začaly vznikat ve Spojených státech už zhruba před deseti lety. Nejrozšířenější jsou v Kalifornii. Podle studie zpracované společností Brattle Group mohou virtuální elektrárny v Kalifornii dosáhnout do roku 2035 zhruba 7.500 MW instalovaného výkonu a pokrývat až 15 % špičkové poptávky.
V sousedním Německu na tomto principu operuje například společnost Next Kraftwerke (od roku 2021 ji vlastní firma Shell). Ta propojuje decentralizované zdroje nejen v Německu, ale i v dalších zemích, jako je Belgie, Francie, Rakousko, Polsko, Nizozemsko, Itálie a Švýcarsko. Firma se chlubí tím, že provozuje největší virtuální elektrárnu v Evropě s více než patnácti tisíci decentralizovaných zdrojů. Celkově už řídí zdroje o celkové instalované kapacitě přesahující 12.300 megawattů.
Podle Miloslava Ruta, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, mohou virtuální elektrárny zcela zásadním způsobem změnit současné energetické poměry, a to i v Česku. V následujících letech mohou produkovat dokonce až čtvrtinu veškeré spotřebované elektřiny.
VPP mají potenciál snížit cenu elektřiny
Podle propočtů poradenské skupiny Moore Czech Republic se nákladová cena u elektřiny vyrobené prostřednictvím energetických komunit a virtuálních elektráren pohybuje okolo tří korun za kilowatthodinu.
Další benefit virtuálních elektráren spočívá ve větší šetrnosti k životnímu prostředí. Energetická krize, kterou urychlila ruská okupace Ukrajiny, přiměla i české zákonodárce připravit legislativu pro rozvoj komunitní energetiky. Tímto krokem tak trochu doháníme svět, ale velmi pomalu. Každá země si určuje vlastní cestu. Zatím nejsou žádné jednotnější standardy.
Moje chytrá zásuvka je české řešení
Skokový nárůst realizovaných fotovoltaických elektráren způsobuje provozovatelům distribučních a přenosových sítí stále větší problémy. Statisíce odběratelů elektřiny budou i v příštím desetiletí závislí na dodávkách energie ze sítě, ať již proto, že technicky fotovoltaika pro ně není realizovatelná, anebo proto, že na ni prostě nebudou mít peníze.
Komplexní řešení Moje chytrá zásuvka od společnosti YBC využívá potenciálu, který se skrývá v chytrém dálkovém řízení spotřebičů v českých domácnostech, zejména elektrických bojlerů, ale i klimatizací, elektrických kotlů či přímotopů apod.
Cloudové řešení, inteligentní řídicí systém, chytré zásuvky a obousměrná komunikační technologie umožňuje agregovat stovky a tisíce běžně používaných elektrospotřebičů, dálkově spínat jejich provoz, a tím flexibilně regulovat stabilitu sítě či vyrovnávat obchodní odchylky.
Použité zdroje:
● https://oenergetice.cz/elektrina/kalifornie-objevuje-potencial-virtualnich-elektraren
● https://www.peak.cz/virtualni-elektrarny-mohou-spasit-cesko-a-zlevnit-elektrinu/37249/
